Poslední myšlenky
Srdce tluče pomalu,dech se krátí...
Pořád ještě doufám že se ke mě vrátí.
Chci ho vidět,naposledy na něho pohlédnout!
Všechny špatné věci co v něm jsou,chci přehlédnout.
Toužím se ho dotknout znovu jako dříve,
snažím se přehlédnout jak smrt na mě kýve.
Už mám jít,
nemám žít!
Ale já ještě neřekla všechno jednomu člověku,
neřekla jsem mu,že láska není o věku.
Prosím,chtěla bych ho zahlédnout,
ještě jednou do očí mu pohlédnout.
Dívám se na dveře a chci aby je otevřel,
už je mi jasné,že na mě zanevřel.
Chci ho držet za ruku a "miluji tě" mu šeptat,
jak moc mě má rád on, chci se ho zeptat,
zda mi všechno odpustil,
a proč mě tenkrát opustil.
Plno je těch otázek co chtěla bych mu dát,
jenže jsou to pohé touhy,mohu si to jen přát.
Nemá cenu na něho čekat,nepřijde,
slunce v mém životě už nevyjde.
Je temno,podávám ruku té chladné osobě,
srdce přestalo mi bít,už nevím o sobě...
Už nevím,že dveře se otevírají,
už nevím,že modré oči na mě zírají,
nevím,že mě jeho rty líbají,
a přitom "Miluji tě" šeptají.
Už to nevím,smrt mě vzala,
všechno jsem propásla a lásky jsem se vzdala.
děkuju:)
(Kamča, 18. 11. 2007 19:17)